Požehnané Vánoce...

Za dva dny jsou tady! Kdo? Co? No přece Vánoce! Dětem končí čas napětí, v němž odpočítávaly dny a hodiny, než přijdou. Vnučka na to má speciální program ve svém mobilu. Vzpomínám si... Ano, ten přicházející čas je prostorem ke vzpomínání. "Odskákala" to jedna týnecká známá či kamarádka, která mi přišla předat pozdravení od jiné známé, s níž jsem si hrával jako malý kluk na ulici. "Pozdravuje tě Eva, prý jste si jako malí hráli s tříkolkou!" Strhla se lavina mých vzpomínek na dětství, na rodiče, na ulici, na které jsem trávil svůj veškerý volný čas. Mohlo pršet, sněžit, foukat, pražit slunce, mohly padat trakaře, nic nás tehdy neodradilo, abychom neprožívali nezprostředkovaná každodenní dobrodružství pod širým nebem. Byly to krásné časy! Časy šťastného dětství, které Vánoce umocnily svým neopakovatelným kouzlem Božího narození! Ať jsou i letos požehnané!