V Týneckých listech začal vycházet nový román na pokračování

Kdo je autor nového Čtení na pokračování?

V zářijovém vydání Týneckých listů jsme uveřejnili první stránky románu Mojmíra Drvoty Pension pro umělce. Pro vydání jej připravil editor Michal Jareš. Nutno dodat, že text nikdy nevyšel knižně, pouze časopisecky. Máte možnost si ho z Přesahů vystřihnout, díl po díle skládat a nakonec třeba i svázat. Pojďme si autora krátce představit…  

Mojmír Drvota se narodil 13. ledna 1923 v Praze. Po druhé světové válce, kterou prožil totálně nasazen v Explosii v Semtíně, studoval na FF Univerzity Karlovy v Praze. Po vyloučení po únoru 1948 studia dokončil na FF Univerzitě Palackého prací Kapitoly z dějin filmu (1953). V Olomouci v té době totiž spolupracoval s místním divadlem jako režisér. S divadlem spolupracoval dlouhodobě (mj. s Alfrédem Radokem a jeho Laternou magikou), předtím působil jako režisér v divadlech v Plzni, Olomouci, Teplicích a v Praze (Kubschovy První kroky, 1951, inscenované v Divadle S. K. Neumanna). Zároveň působil i ve filmovém průmyslu. S Radokem společně upravil filmovou povídku Erika Kolára „Daleká cesta“ do podoby stejnojmenného filmového scénáře (1948). Je též spoluscenáristou snímku Případ dr. Kováře (1950, r. Miloš Makovec), Mordová rokle (1951, r. Jiří Slavíček) a jako asistenta režie ho najdeme třeba u filmu Obušku, z pytle ven! (1955).

Na počátku roku 1957 odešel do exilu, a to přes Německo do USA, kde mj. získal místo ve veřejné knihovně v newyorském Brooklynu. Ve Spojených státech se víceméně náhodou seznámil s jedním z profesorů dějin filmu na Columbijské univerzitě, kde mu byla nabídnuta spolupráce. Později přednášel film na Newyorské univerzitě a na Ohijské státní univerzitě, kde získal profesuru a zabýval se zejména strukturalismem, fenomenologií a filmovou historií a teorií. Je mj. autorem knihy Základní složky filmu (1994, původně skripta The Constituents of Film Theory z roku 1974) a dále experimentálních próz Solitér (pouze anglicky 1974) a Triptych (anglicky 1980, česky 1995). V devadesátých letech dokončil svou poslední práci Labyrint aneb Případ po případu (česky až 2015). Vedle toho víme, že kdysi existovaly v rukopisech jeho romány Dovolená v pyjama nebo Pálení pýru, které se ovšem zřejmě ztratily. V roce 1947 vyšel pouze na pokračování v časopisu Sobota (v číslech 14 až 27) humoristický román Penzion pro umělce, o němž později napsala Irena Zítková: „Ten zvláštní humor a neobvyklou stylistiku ještě dnes mnozí pamatují.“ Mojmír Drvota zemřel 27. dubna 2006 ve městě Columbus, stát Ohio.

Michal Jareš